Voděodolnost nebo vodotěsnost?

Pro nás samotné bylo překvapením si uvědomit, že voděodolnost vlastně není to samé jako vodotěsnost. Dokonce jsme zjistili, že je rozdíl nejen mezi těmito pojmy, ale existují i rozdíly v rámci pojmů samotných. Proto je při výběru zboží dobré věnovat této vlastnosti zvýšenou pozornost, může nám to ušetřit (nemalé) peníze.

Už nejeden majitel voděodolného telefonu jej utopil ve sklenici vody v domnění, že voděodolný = můžu kamarádům ukázat jak můj nový mobil plave. Stejně tak možná znáte někoho, kdo si šel se svými "water resistant" hodinkami zaplavat do moře, a po vynoření z nich měl hodinky s vodotryskem.

Dnes už jen odolnost (water resistant)

Dnes už se tyto dva termíny nepoužívají, na výrobku bývá uvedeno jen „water resistant“ (dříve i waterproof). Tato odolnost je pak rozdělena do jednotlivých skupin podle stupně odolnosti, a každá skupina je označena číselným údajem a písmennou zkratkou (například 30M, 50M, 100M, 200M).

Existuje také více stupnic odolnosti podle toho na co a jak se testovalo (například hodinky se testují jinak než obuv, a ty zase jinak než řasenka), a rozdíly mohou být také podle země pro kterou byly testy prováděny (rozdílné normy či značení). Proto se můžeme setkat s různým označením odolnosti, například 3 ATM, WR 30m, nebo IP x2.

Přesto, že se odolnost dnes již uvádí pouze v rámci jedné tabulky, dá se i zde udělat dělící čára mezi výrobky které se nesmí ponořit (tato skupina končí odolností proti tryskající vodě), a mezi výrobky které pod hladinu mohou přijít. Proto nic nezkazíme když si pro větší přehlednost zachováme již zažité rozdělení, a to právě voděodolnost a vodotěsnost.

Voděodolnost

Znamená to, že daná věc odolá vodě. Ale pouze vodě kapající nebo stříkající, v žádném případě ne při ponoření pod hladinu. Ale ani tou kapající si nemůžeme být jisti. Pokud na výrobku není další specifikace (číselný údaj a písmenná zkratka), nedoporučujeme výrobek vodě vystavovat vůbec.

Pokud výrobce voděodolnost specifikuje, určitě doporučujeme si dohledat co přesně ten údaj znamená. I jen v rámci voděodolnosti jsou podstatné rozdíly - zda jde o vodu jen kapající, stříkající, z kolika směrů, jak dlouho,…. Rozsah je opravdu od 0 až po odolnost proti tlakové vodě. Přesnou tabulku s popisy si lehce na netu dohledáte.

Vodotěsnost

Je tedy už jasná – takový výrobek lze ponořit pod hladinu. Jenže pozor, pojem "vodotěsný" je ve skutečnosti jen vyšším stupněm voděodolnosti, a to znamená, že se v těch nejnižších stupních ještě svými vlastnostmi hodně blíží voděodolnosti. Zase je proto nutné si na výrobku dohledat přesnou specifikaci a následně si zjistit co přesně znamená. Pokud specifikace chybí, nevěřte výrobci jeho udanou vodotěsnost, a dokonce nezkoušejte ani voděodolnost. Kdyby výrobek nějakou měl, výrobce by se jejím stupněm jistě pochlubil.

Ale je tu velké „ale“

Máte výrobek, máte na něm údaj o odolnosti a máte zjištěno co ona odolnost znamená. A tady je to veliké ALE. Údaje v tabulce totiž platí jen pro ty přesně popsané konkrétní podmínky v laboratoři. To většinou znamená čistou vodu, sladkou vodu, konkrétní teplotu, konkrétní náklon proudu vody, stabilní tlak….

V praxi se tyto podmínky mohou zásadně lišit (stačí jen mořská voda místo laboratorní sladké, jiná teplota, změny tlaku při pohybu rukou při plavání...). Navíc výrobek již může mít i něco za sebou (ťuknutý, orezlý, zdeformavaný, zpuchřelý po vystavení slunci, mrazu). Takže třeba u hodinek se doporučuje dát odolnost proti vodě každý rok znovu zkontrolovat.

Na internetu si můžete dohledat několik článků například o mobilních telefonech, které museli výrobci stáhnout z prodeje nebo přeřadit do nižší odolnostní skupiny, a to právě po stížnostech uživatelů, že výrobky nesplňují deklarovanou odolnost. Bylo to dané možná klamavou reklamou, ale spíše jen změnou podmínek, za jakých uživatelé zařízení používali.

Takže nakupujte, ale také zjišťujte a prověřujte.